Po dlouhé době pořádně napadlo, fitka jsou zavřená, a tak není divu, že Češi vzali hory útokem. A to nejen ti skalní – dlouholetí sportovci, ale i začátečníci.
Běžecké lyžování je ideální sport jak pro ty, co si předsevzali zhubnout, tak pro milovníky přírody a zimních radovánek obecně. Je méně fyzicky náročné než klasický letní běh, ale technicky počítejte spíše s problémy – trefit mázu, koupit nebo půjčit vhodné vybavení a obléknout se odpovídajícím způsobem bývá oříškem.
Kromě získání základních informací na různých eshopech, doporučuji požádat o členství ve FB skupině „Běžky společně“. Tato primárně nabízí platformu pro spolujízdu na hory, ale je plná tipů pro začátečníky, např. Jak sjet kopec na lyžích, co nemají hrany.
Pokud naším hlavním záměrem je shodit přebytečná kila, doporučuji spíše delší, pomalejší běh, alespoň 15-20 kilometrů. Obecně lze říci, že ke spalování tukových zásob dochází při 55 % až 65 % maximální tepové frekvence, což přesně odpovídá intenzitě pohybů při běžeckému lyžování.
Neodsuzuji městské (možná bych si také udělal jednu běžkařskou fotku na Karlově mostě) ani příměstské („nejlépe“ po zasněžené orné půdě) pokusy, pokud chceme ale opravdu kvalitní zážitek, musíme do hor a do oblasti, kde jsou stopy strojově upravují. Samozřejmě, dá se kroužit i po 2 kilometrovém okruhu nebo dostihovém závodišti, ale já bych doporučil některý z běžkařských rájů.
A kam tedy vyrazit?
Královstvím českých běžkařů jsou bez debat Jizerské hory – ne nadarmo se tady jezdí Jizerská „50“. Rozloha tohoto pohoří, nepřeberné množství tras, možnost dalšího rozšíření běhu do sousedních Krkonoš (nebo Polska), přírodní krásy a strojově upravené stopy se asi nikdy neomrzí. Přestože Češi jsou náruživí běžkaři, tak si neumím představit plné stopy v této oblasti. Výchozích míst je k dispozici mnoho, profláklý je hlavně stadion v Bedřichově, já bych spíš využil menší (např. Maliník) nebo středně velká parkoviště (např. Horní Polubný).
Fajnšmekrům, co jezdí do hor kvůli přírodě, bych doporučil oblast okolo Předělu (Jizerskohorské bučiny, Nebeský žebřík, Tmavé oblohy, Pod klínových vrchem) nebo Čihadla. Tato místa jsou buď stranou hlavních tras, nebo mají vyšší nadmořskou výšku a umožňují nádherné výhledy.
Mým dalším oblíbeným místem jsou Krušné hory, zejména oblast kolem Božího daru nebo Plešivce, případně těsně za hranicí s Německem mezi Fichtelbergem a Oberwiesenthalem. Také Krušnohorská lyžařská magistrála se svými odbočkami stojí za to.
Stejně jako v Jizerkách jsou i v Krušných horách nádherná rašeliniště, vhodné terény pro běžecké lyžování a dostatek stravovacích zařízení, pokud při běhu vyhládne.
Určitě nemá smysl jet přes celou Českou republiku, kvalitní běžecké lyžování lze provozovat i na Šumavě, Lipně, u Kralického sněžníku, v Jeseníkách, Bílých Karpatech a dalších místech. Jen je třeba počítat s tím, že stopu si občas vyšlapeme sami a oběd si musíme přibalit do batohu.
Hlavní je vyrazit než to roztaje!